Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


13. Smrt

14. 10. 2009

Dnešní večer měla konečně začít slavnost, proto byl den velmi náročný. Hosté se jen hrnuli a Yumiko s Taikim se museli pořádně ohánět. I ostatní měli spoustu práce, dokončovali veškerou výzdobu. Dneska musím makat abych stihl zajít za babčou Chiko, když je ta slavnost, přemýšlel Naruto v duchu, když třídil nějaké dokumenty o příchozích hostech. A co tu dělal ten Itachi? Musím něco zjistit od Taikiho, třeba se Akatsuki chystají zaútočit!

„Taiki? Můžu tě pozvat na oběd?“ usmála se Yum na svého společníka.

„Na oběd s tebou půjdu rád, ale platím já. Nenechám se zahanbit tím, že za mě bude platit holka,“ zasmál se a rozpustile na ni mrknul. To se blondýnce zamlouvalo, něco zjistí a ještě se zadarmo nají. Ne, že by byla lakomá, ale přiznejme si…komu by se to nelíbilo, že?

 

„Chtěla jsi se mnou o něčem mluvit, viď?“ kouknul po Yumiko Taiki, když seděli nad miskami ramenu.

„Proč myslíš?“ zarazila se modroočka.

„Jinak bychom tu spolu neseděli,“ zasmál se Taiki. „Neříkám, že nejsme přátelé, ale už tak spolu trávíme spoustu času, tak proč spolu chodit někam mimo pracovní dobu?“

„Máš pravdu,“ sklopila Yumiko oči. „Chtěla jsem se tě na něco zeptat… Co víš o Akatsuki?“

„Akatsuki?“ zamračil se hnědovlásek. „Zločinecká organizace, kam patří ninjové třídy S, víc nevím.“

„Takže nemyslíš, že by na vaši vesnici plánovali útok? Nemáte tu nějakou speciální věc, kterou by chtěli nebo tak něco?“

„Proč se o to tak zajímáš?“ nechápal Taiki, pak se ale zamyslel. „V naší vesnici je nepřeberné množství rostlin, které dokážou zabít, uzdravit, omámit a tak dále. Člověk s nimi ale musí umět pracovat. Na to je tu machr Chika, ta babka z kopců.“

Yumiko se zamyslela, stáli by o kytky? Vždyť u nich byl mistr na jedy Sasori, jenže ten je mrtvý. Znamená to tedy, že chtějí Chiko?!

„Taiki, budu muset jít. Až se po mě budou ostatní shánět, řekni jim, prosím, že se vrátím na slavnost. Musím si ještě něco zařídit. Uděláš to?“ požádala Yum Taikiho. V hlavě jí to šrotovalo na plné obrátky. Jestli chtějí bábinu, musí jít za ní a ochránit ji.

„Jo, řeknu jim to. Buď opatrná,“ upozornil ji jemně hnědovlásek. Yumiko se jen usmála a už vyrazila. Musí ještě do hotelu pro zbraně, k bráně si brala vždy jen jeden kunai a ten by jí na boj s Uchihou určitě nestačil. Po cestě si dávala majzla, aby náhodou nenarazila na některého z kamarádů. Ať už Sasukeho nebo Sakuru, určitě by se jí vyptávali kam jde. To si nemohla dovolit. Měla však štěstí, do hotelu dorazila nikým nezpozorována. Na pokoji si zabalila pár zbraní do výbavy, pak konečně vyrazila. Utíkala, když to bylo možné, do kopce šla jak nejrychleji dokázala, přesto když se dopravila na místo, čekalo ji menší překvapení.

„Co jsi to udělal, ty idiote!“

„Nemůžu za to, Itachi.“

„Měli jsme ji dovést do sídla, ne ji zabít!“

„Já ji nezabil, sama vypila ten jed!“ bránil se muž, ne nepodobný rybě.

„Kisame, měl jsi ji omráčit, ne tady máchat tím svým mečíkem a vykřikovat něco o tom, že je náš zajatec!“

V Yumiko by se v tu chvíli krve nedořezal. Přišla pozdě! Babička Chika je mrtvá, ona bude napořád holkou. I když nejspíš ne. Jsou tu dva členové Akatsuki, to bude brzo po ní. Najednou se Kisame zadíval směrem ke křoví, kde se krčila Yum.

„Myslím, že máme společnost,“ dal světu na obdiv své špičaté zuby v širokém úsměvu. „Vylez! Víme o tobě!“ zahulákal ještě. Itachi stál mlčky vedle něj. Blondýnka nasucho polkla, nemělo cenu dál se skrývat, když o ní ví. Neochotně vylezla ze křoví. Pohled ji padl na nehybně ležící starou dámu- bábi Chiko. Uchiha se na ni dlouze zadíval, než promluvil.

„Kisame, jdi. Postarám se o to.“

„Jsi si jistý?“

„Kdybych nebyl, neposílám tě pryč. S ní si lehce poradím, je to malý kuře,“ ušklíbl se černovlasý muž. Yumiko se po jeho prohlášení zamračila. Není žádný kuře!

„Máš pravdu, s ní problémy nebudou. Měj se,“ zazubil se znovu Kisame, načež zmizel.

„Co tu děláš?“ otázal se tiše Itachi naštvané dívky.

„Na to jsem se chtěla zeptat já. Proč je mrtvá? Proč se zabila?!“ mračila se odhodlaně Yum.

„Zabila se, protože odmítla jít s námi, řekla, že než pomáhat zločincům, tak radši umře, i když jedný osobě tím nejspíš zničí život. Myslela tím tebe?“

„Jo, slíbila, že mi dá protijed a já budu zase kluk, ale do toho ti nic není! Nebudu se s tebou vybavovat, chtěl si mě zabít, tak dělej!“ Yumiko začínala být nepříčetná. Všechny její naděje zhasly jako dohořelá svíčka.

„Nebudu tě zabíjet, to jsem řekl už včera,“ řekl klidně Itachi. Překvapení v blondýnčině obličeji ho pobavilo, neumět se ovládat, jistě by se rozesmál.

„Proč?“ vydechla.

„Sám ani nevím. Možná nerad připravuju o život mladé dívky,“ ušklíbl se. Utahoval si z ní. Uchiha Itachi si z ní utahoval! Svět se zřejmě zbláznil.

„To není vtipný, Uchiho! Kdybys byl holka ty, tak by ses podělal!“ prskala podrážděně. „A ještě jedno mi vysvětli, včera nebyl čas se na to zeptat - proč jsi mě líbal?“

„Jednoduše z tebe vyzařuje taková zvláštní energie, co mě přitahovala. Setkal jsem se tím jen u jedné dívky, jenže ta už je minulost…možná jsi mi ji připomněla,“ odvětil klidně. Yumiko trochu vykulila oči. Odkryl ji část své minulosti. Miloval nějakou dívku, ona mu ji připomíná.

„Teď odejdu, tohle setkání bude jen mezi námi. Věřím, že se tím nikde chlubit nebudeš,“ řekl ještě a podíval se jí do očí.

„Počkej!“ vykřikla Yumiko. Ježiši,já ho zastavila! Co to kruci dělám?! Je to přece chladnokrevný vrah!  Na druhou stranu, přece jen má nějaké emoce, miloval dívku, kterou mu nyní připomínám. Není jen šutr bez citů, přemítala. Zkusíme, jak velké emoce máš. Zhluboka se nadechla a přešla k vyčkávajícímu Itachimu. Aniž by přemýšlela nad tím, co dělá, stoupla si na špičky, zavřela oči a políbila ho! Itachi ztuhl. Tohle teda nečekal. Po chvilce prvotního šoku se vzpamatoval a odstrčil ji od sebe.

„Nedělej nic, čeho bys litovala,“ varoval ji svým podmanivým hlasem.

„Když už něco udělám, nelituji toho,“ pousmála se Yumiko. Své chování nechápala, zfackovala by se za něj, jenže její tělo toužilo po tom podmanit se muži před ní. Itachi se ušklíbl, přitahovala ho, i přesto, že ve skutečnosti to je Uzumaki Naruto. Sklonil se k ní, své rty přitiskl na ty její, jednou rukou si ji přitáhl k sobě a druhou jí vjel do vlasů. Kdyby jí nedržel, Yumiko by se jistě podlomila kolena. Takový náruživý a vášnivý polibek byl na ni moc.

„Ještě se potkáme,“ zašeptal, když se od sebe odtrhli. Pak zmizel v obláčku kouře. Proboha, co jsem to udělal! Vždyť já se chovám jako nějaká blbá holka! zazoufal si Naruto v duchu. ‚Ale ty jsi holka!‘ ozvalo se z jeho nitra.

‚Kyuubi?‘

‚Bingo! Tímto vyhráváš 10 miliónů! Fajn, tady nejsme v Chcete být milionářem…Kdo jinej by to asi byl, hlupáku?!‘ zachechtal se ironicky démon.

‚Jsi fakt vtipnej!‘ zavrčel naštvaně Naruto. ‚Nejsem holka, jsem kluk!‘

‚Jenže tvoje tělo je už přizpůsobený na to být holkou. A jelikož žiju uvnitř tebe, musím o tom něco vědět, ne? Navíc, fakt se chováš jako baba! Jsi nabytá hormony…to musíš vědět sama, když se tu cumláš s Uchihou!‘

‚Sklapni!‘

‚Je to pech, když se ti líběj oba, co?‘ liščí smích se rozléhal celým nitrem Yumiččina těla.

‚Chcípni, potvoro zubatá!‘ okřikl lišku Naruto, rozhodl se, že ho bude ignorovat. Co si má s nim vůbec co povídat?!

Blondýnčin pohled sklouzl k mrtvému tělu. Smutně si povzdechla, Chika zemřela, aby nemusela sloužit zlu, dá-li se to tak říct. Vešla do malé chaloupky. Uvnitř bylo mnoho lahviček s různými látkami. Smrdělo to tam jako u zubaře. Očima projížděla regály, pracovní stůl, police. Její pozornost upoutala otevřená kniha, ležící na stole. Přešla k ní. Byla otevřená na straně s protijedem na změnu pohlaví, u toho byly ještě připsané poznámky, týkající se látky. Že je potřeba přidat některých bylin víc, některých míň apod.  

„Takže jsi na mém léku pracovala,“ usmála se pro sebe Yumiko. Vzala knihu, schovala si ji do taštičky na zbraně a vyšla ven. Musí odnést bábi Chiko do vesnice, aby mohla mít pořádný pohřeb. Když bude mít Tsunade tu knížku, tak ten protijed udělá raz dva, radoval se Naruto v duchu.

Ve vesnici předala Yum Chiko doktorům, kteří už věděli, jak postupovat. Blondýnka se zadívala na západ slunce. Brzy začne slavnost, musí se ještě připravit. Dnešní slavnost budu brát jako oslavu na rozloučení s tebou, Chiko-baachan, slíbila si Yumiko a utíkala do hotelu.

„Kde ses zase toulala?“ zeptala se jí Sakura, když do sebe vrazily na chodbě.

„Byla jsem se projít,“ mlžila Yum.

„Fajn, pojď se mnou, nemáme moc času. Musíme se ještě upravit,“ usmála se na ni růžovláska a už ji táhla do pokoje, kde už čekala Ino.

„No že jdete! Teda Yumiko, tebe jsem už taky pěkně dlouho neviděla,“ zazubila se Ino, načež si vzala společně se Sakurou do parády. Musely z ní přece udělat kočku, že? Při společném zkrášlování se nasmály, až je břicho bolelo. Ale když se Ino se Sakurou převlékaly, Yumiko uhýbala očima co to šlo. Přesto však růžový nádech její tváře získaly.

„Takhle nemůžu mezi lidi!“ vykřikla Yum při pohledu do zrcadla. „Vypadám jako holka na prodej!“

„No uznávám, že jsi trochu víc nalíčená, ale sluší ti to,“ změřila si ji kritickým zrakem Ino, když Sakura dokončila své kosmetické umění na blondýnčině obličeji. Yum měla obličej jako omalovánku.

„Sakuro, nechápu za co se mi mstíš,“ povzdechla si ublíženě Yumiko a setřela si tu hrůzu z obličeje. Růžovláska si jen odfrkla. Nechápe její styl.

Po několika strastech se holky konečně dopachtily kýženého výsledku. Yum na sobě měla své červené upnuté šaty bez ramínek, Sakura zelené třpytivé, jež jí ladily k očím a Ino stříbrné, které měly holá záda a zapínaly se za krkem.

„No páni! Vypadáte báječně, holky,“ usmál se zářivě Kiba, když je uviděl. Byli domluveni, že se pro ně kluci zastaví a půjdou společně, přišel však jen Kiba. Pohledem přejížděl z dívky na dívku, až se zastavil u Ino. Na tu koukal o něco déle.

„Kde je Sasuke-kun?“ zeptala se Sakura a přerušila tak oční kontakt mezi Ino a mladým Inuzukou.

„Přijde později, zřejmě ho zdržela některá z jeho fanynek,“ zavtipkoval hnědovlásek. Sakuře vystřelilo obočí nahoru. Tak on si randí, když jsou pozvaní na slavnost? Ino to přešla mlčením, stejně tak i Yumiko.

„Půjdeme, ne?“ pobídla všechny Ino, nechtělo se jí přemýšlet o tom, kde se teď asi Sasuke nachází. Radši se půjde bavit. Ostatní ochotně souhlasili. Když dorazili na prostranství, kde se slavnost konala, zábava byla v plném proudu. Lidé tančili, smáli se nebo posedávali u barů, kterých tu bylo hned několik. Festival se konal pod hvězdným nebem, vonělo to zde květinami, také všude kam se člověk podíval, bylo ohromné množství květů. Ať už to byly květinové věnce, či řetězy. No, vždyť to taky byla oslava na počest Příchodu Léta a byli v Travnaté, je to skoro povinnost chlubit se krásnými druhy květin.

„Nepůjdeš si zatancovat?“ poškrábal se na tváři lehce nervózně Kiba a pohledem skenoval Ino a její reakci.

„Proč ne,“ usmála se. Oba zmizeli v houfu nadšených tanečníků.

„Jak to tak vypadá, Ino se vzdala Sasukeho,“ ušklíbla se Yumiko. Nemohla si nevšimnout, jak se k sobě ti dva po celou dobu chovali. Kradmé pohledy, nepatrné úsměvy…

„Nejspíš,“ přikývla Sakura. „Pojď, půjdeme si sednout k baru.“

Po příjemně strávené půl hodince, se u dívek objevil Taiki. Po několika vtípcích, které si vyměnil s Yumiko, odvedl Sakuru pryč. Koneckonců, je to hezká dívka, ne? (Tedy pro Taikiho ano.)

Modroočka osaměla. V hlavě jí vířilo tisíce myšlenek. Všechny se však týkaly jejího chování vůči Itachimu. Musím se konečně vzpamatovat, chovat se normálně! To, že moje tělo blázní, když je v jeho přítomnosti, budu ignorovat. Sice řekl, že se ještě uvidíme, ale určitě to bude někde v boji…Nejlepší bude všechny ty vzpomínky potlačit.

„Yumiko,“ ozval se jí za zády známý hlas.

„Sasuke,“ pousmála se, když se na něj otočila. Tak na tebe jsem úplně zapomněla!

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Wow

(sachiko, 2. 11. 2009 18:49)

Tak tohle je ta nejbombovější povídka, doufám, že další díl bude co nejdříve..:-D

8o)

(sidheag, 28. 10. 2009 18:03)

Tak k této povídce jsem se snažila přidat komentář již několikrát, ale pokaždé to z nějakého důvodu nešlo. Doufám že teď se to konečně odešle, protože tahle povídka je úžasná, a strašně dobře se do ní zažírá. Jsem jen trochu smutná z toho, že new povídky moc nepřibývají, vzhledem k tomu, že jsem na těchto stránkách našla tu nejzajímavější sbírku povídek na Naruta, Které jsem na webu našla, chodím sem každý den a pořát pokukuju po nových dílech, ale nějak nic moc se tu neděje... Opravdu mě to strašně mrzí, protože povídky sou prst kawai a sice treba nenapíšu komentář u každé povídky, není to tím že by se mi nelíbyla, spíš tím že se vrhnu na další díl a čtu dokud je co, proto moc prosím o další pokračování. :-) Děkuju moc

xDD

(Naru-chan, 17. 10. 2009 15:38)

Ta poslední věta xDD Mám dost :D Rychle další díl :D a jsem zvědavá jestli se zase změní zpátky :D

hwíííííííííííííí

(Iruka sensei, 15. 10. 2009 20:20)

Ale já na Sasíka nezapoměla!!!!!!!!!!!
hunem další dlek nee-chan, nebo umřu nedočkavostí :D

Booow :3

(Katie-chan, 14. 10. 2009 22:36)

Prostě jako luxus tohle, doufám, že bude ještě pokráčko :3 A taky jsem zvědavá jestli bude zádrhel s tím protijedem :D:D

 

 

Portrét


Akaku okénko pro YaoiFans!

Obrázky a citáty na profil Lidé



Archiv

Kalendář
<< červen >>
<< 2017 >>
Po Út St Čt So Ne
      1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30    

Statistiky

Online: 1
Celkem: 262849
Měsíc: 907
Den: 30