Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


4. Mise s ním?!

26. 8. 2009

 „Tsunade-baachan!“ dveře od pracovny se rozletěly a dovnitř vtrhla dlouhonohá blondýnka.

„Nar-…ehm…Yumiko!! Co to sakra děláš?! Tady se klepe, navíc mám návštěvu, pokud sis nevšimla!!!“ Pátá si zlostným pohledem prohlížela nevinně se usmívající dívku.

„Jistě, já jen, že se jdu zeptat ohledně toho…no tý…mý situace,“ rozhodila rukama a teprve teď se koukla na třetí osobu v místnosti. „Co TY tu děláš, nádhero?!“

„Nic co by tě muselo zajímat, jestli sis nevšimla, tak rušíš, princezno!“ mladý Uchiha vypadal jako přetlakovaný papiňák, každou chvíli vybouchnout.

„Fajn, fajn…sednu si tu a počkám,“ Yumiko se usadila na gauč a založila ruce na prsou.

Tsunade si dlouze povzdychla.

„Sasuke, myslím, že my dva jsme domluvili, není na tom co řešit, běž na chodbu a počkej tam, za chvíli si tě zavolám dovnitř, chci ti ještě něco říct, ale teď nás nech o samotě,“ řekla rozhodným hlasem Hokage, takovým který nepřipouštěl odpor. Sasuke vrhl na vítězně se tvářící blondýnku ošklivý pohled a zmizel za dveřmi.

„Takže baachan, kdy budu zase normální?“ Yumiko upřela své velké oči plné naděje na osobu za stolem.

„Musím tě zklamat, Naruto. Osobně jsem dělala rozbor tvé krve, ale známky jedu v ní nejsou, vše se rozpustilo. Navíc, tvá DNA byla pozměněna, ehm, stala se z tebe pravá dívka. Se vším všudy, kdybys chtěla, klidně můžeš mít děti.“

Naděje v očích pohasla rychlostí blesku.

„Já nechci mít děti! Já chci být Hokage, muž Hokage!!!“

„Ale Sasuke by s tebou třeba svůj klan rád obnovil, měli byste hezké děti,“ z Tsunadina hrdla se začal drát upřímný smích, když však viděla vražedný pohled mladé slečny, zase rychle umlkla. „Tak teď vážně…opravdu nevím co s tím. Tvá krev nereaguje na žádný protijed, co jsem vyrobila, nenaskytuje se mi možnost jak ti pomoci. Sice jsem říkala, že jed by neměl účinkovat napořád, ale když ti to změnilo i DNA, nejsem si tím tak jistá.“

„Super, takže budu napořád holka, navíc tu je další problém…“ Yumiko se začaly lesknout oči, byly v nich slzy.

„Jaký?“

„Koukám teď úplně jinak na kluky…jako…že se mi asi začínají líbit,“ pronesla sotva slyšitelným hláskem blondýnka.

„Ach…ale to je normální, jsi dívka, to mluví za vše. Díváš se na svět holčičím pohledem, proto vidíš vše jinak, taky tu jsou hormony…S tím si nedělej starosti. Ještě než mi sem zavoláš Sasukeho, chci ti něco říct. Dám vám misi, půjdete do vesnice, kde se ti stala ta proměna. Pořádá se tam jakási slavnost, potřebují s tím pomoct. Tebe tam posílám schválně s nimi, najdeš si ty chlápky, co vyrobili ten jed a donutíš je, aby ti dali lék. Teď dojdi pro Uchihu, řeknu vám podrobnosti.“

V Narutovi opět svitla naděje, zajde do vězení za těma idiotama co z něj udělali babu a vše bude zase v pořádku.

„Hej, Uchiho, pojď dovnitř!“ zakřičela Yumiko a nakoukla do chodby. Sasuke se líně odlepil od zdi a prošel kolem ní, jako by tam ani nebyla. Blondýnce ztvrdly rysy. Jak to s nim na misi přežije?!

„Takže Sasuke, Yumiko, přiděluji vám misi, půjdete do Travnaté spolu s Kibou, Ino a Sakurou, ostatní mají mise. Ve vesnici vypomůžete s pořádáním slavnosti na počest Příchodu Léta. Co přesně budete dělat vám řeknou až tam. Nějaké otázky?“

„Proč musí jít i on?“ Yumiko se naštvaně ohlídla po Uchihovi.

„Tento typ otázek nebudu řešit, řekněte ostatním o misi, ještě dnes vyražte. A teď už sbohem,“ vypakovala je z kanceláře Tsunade a s oddechnutím se usadila za stůl. Naruto je stále Naruto, ať už to je chlapec nebo dívka. Snad to dobře dopadne a on si svůj protijed sežene, ona mu bohužel nemůže pomoci.

„Co na mě tak čumíš?“ ošila se blondýnka při zkoumavém pohledu svého společníka. Jakoby se jí pohled provrtával pod kůži a Sasuke jí viděl do nitra.

„Nečumím, jen přemýšlím…,“ černovlasý chlapec zabořil ruce do kapes a odlepil od dívky pohled. „Najdeme ostatní, řekneme jim o misi a vyrazíme, co nejdřív.“

„Nerozkazuj, nejsi můj nadřízenej!“zaškaredila se Yumiko.

„A co tedy navrhuješ?“ pozvedl obočí černovlásek.

„Ehm, půjdeme za ostatními a pak vyrazíme…“

Sasuke se jen pousmál a opět se při pohledu na blondýnku vedle sebe zamyslel, soustředěním přivřel oči, takže se nevšiml toho velkého bílého chlupatého cosi, co se řítilo přímo proti němu. Výsledkem bylo jediné-pád k zemi.

„AKAMARU!!!“ křičel hnědovlasý kluk, který se řítil k nim. Yumiko se při pohledu na oslintaného Uchihu málem sesypala smíchy. Obrovský pes ho s vrtícím ocasem vítal, než se ale naše milá dívčina nadála, huňáč se otočil na ni. Čenichal kolem ní a nakonec začal vrtět ocasem. Ach můj bože, on mě poznal! Ví, že jsem Naruto!

„Ty jsi hezký pejsek,“usmála se nervózně a opět na sobě cítila pohled naštvaného, zvedajícího se Uchihy.

„Celého mě oslintal!“zafuněl rozzuřeně a odlepil zkoumavý pohled od Yum a zaměřil se na dorazivšího Kibu. „Nemůžeš si ho hlídat?“

„Chtěl se s tebou a s tvou…ehm, krásnou společnicí přivítat,“ usmál se mladý Inuzuka a při pohledu na dívku před sebou mu naběhl lehký ruměnec. Moc se mu líbila. „Nevěděl jsem, že máš dívku…“

„My spolu nechodíme,“ řekli oba naráz.

„No tím líp, to tě budu moct někam pozvat! Mimochodem, mé jméno je Inuzuka Kiba,“ zazubil se na dívku hnědovlasý a propaloval Yumiko pohledem.

Ach můj bože, on mě tu normálně balí!, úpěl v duchu Naruto, navenek však nedával nic znát.

„Já jsem Yumiko…“

„Nikam s tebou nepůjde, máš s námi misi,“ pronesl chladně Sasuke a rychle mu ještě řekl, o co jde+kdy má čekat u brány. Pak už táhl Yumiko pryč.

„Co si myslíš, že děláš?!“

„Teď není čas na randění, musíme najít ty dvě stíhačky!“

„Ty žárlíš!“ Yumiko zkoumavě přivřela oči a hleděla na pomalu blednoucího chlapce.

„Nechtěj mě rozesmát! Na tebe, zrovna na tebe, bych nikdy nežárlil. To se radši ostříhám dohola a požádám Leeho o ruku!“ vyštěkl celkem popuzeně.

„Takže žárlíš,“ začala se smát Yumiko a stoupla si před Sasukeho, čímž ho donutila zastavit. „Ale Sasuke-kun, ty přece nemusíš žárlit. Tobě se žádný nevyrovná…“ naklonila se těsně k jeho uchu, přičemž mu jakoby mimochodem jemně přejela rty po tváři. „Líbíš se mi jenom ty, to jsi nepoznal?“ potichoučku mu šeptala sladká slůvka do ucha a rukama se opírala o jeho hruď. Bylo zřetelně cítit jak divoce mu buší srdce. Sasuke nasucho polknul, co hodlá dělat? Políbí ho? Vysměje se mu? Nebo co?! Yumiko otočila hlavou tak, aby si oba vzájemně mohli koukat do očí, pomalu se k němu nakláněla a…………..

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:-D

(Gaara z púšte, 28. 9. 2009 8:25)

„Nechtěj mě rozesmát! Na tebe, zrovna na tebe, bych nikdy nežárlil. To se radši ostříhám dohola a požádám Leeho o ruku!“ vyštěkl celkem popuzeně-tak tuto som fakt nemohol :-D a ten koniec? takto to useknúť to nie je možnééééé

Woáá!

(Ayumii!, 3. 9. 2009 19:02)

Ty kááco!' Masakrovej díl jako!
Takhle to oseknout_mažu an další =D

Ne-u-se-ká-vat!!!! xO

(Temi-chan, 27. 8. 2009 19:58)

Bééé! Tohle nenávidim. To usekávání je blééé! Rychle pokráčko. Plosíííím. Nej povídka. xD

...

(Naru-chan, 27. 8. 2009 17:22)

A?A?Nenapínat xDD Kyaa tohle nesnáším :D Sek a nic xD Rychle další prosíím :D

...

(Ebika, 26. 8. 2009 22:15)

No ty vole Naruto mu teda dává zabrat te´d musím Sasukeho i politovat chudáček=)

 

 

Portrét


Akaku okénko pro YaoiFans!

Obrázky a citáty na profil Lidé



Archiv

Kalendář
<< červen >>
<< 2017 >>
Po Út St Čt So Ne
      1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30    

Statistiky

Online: 1
Celkem: 263759
Měsíc: 905
Den: 34